Válka už v Evropě je
Pan Simkanič na příkladu Sýrie nejprve ukáže, jak rychle se dá mírumilovná země rozvrátit válkou. Pak přejde k výčtu věcí, které se dějí v Rusku, načež poukáže na naši víru v to, že se nic stát nemůže, protože žijeme podle hesla nějak bylo, nějak bude. Celý článek je pak zakončen tím, že musíme pevně doufat v to, že válka, na kterou nejsme vůbec připraveni, opravdu nenastane, protože její započetí stejně není v naší moci. Rozbuška může přijít náhle a odkudkoliv, protože procesy, které se na jejím vzniku podílejí, jsou příliš nevyzpytatelné. Autorovi se tedy zjevně nelíbí, že nejsme připraveni “konvečně” válčit, prestože nás to pravděpodobně čeká. A pokud to neuděláme, čeká nás osud ne nepodobný Sýrii nebo východní Ukrajině.
Raději se tedy dobře připravme, protože vypuknout to může kdykoli. Těžko říci, kdo jsme zde přesně my (vlády západních zemí, vlády sousedící s Ruskem, armáda NATO, občané Evropy?) a jak se máme připravit. Autor zde mlčí, ač je to ta nejlogičtější otázka, která se ihned po přečtení článku nabízí. Nezodpovězení této základní otázky svědčí o částečném nepochopení dnešní doby a také o příliš jednoduchém spojování několika nesouvislých věcí dohromady. Těžko říci, jak by západ měl přesně reagovat, pokud tedy nechce sám přímo “klasicky” napadnout agresora.
Předně je jasné, že ve válce už jsme. Ekonomické sankce proti Rusku, které už rok válčí s Ukrajinou, jsou snaha poškodit protivníka s tím, že neriskujeme životy vlastních občanů a vojáků a neděláme to zatím přímo vojenskými zásahy na fyzické cíle, ale jen nepřímo. Navíc moc dobře víme o ruském pojetí hybridního konfliktu. Jeho součástí jsou i dezinformační kampaně či snaha mást veřejnost, která je podle tohoto článku v Armádních novinách první fází konfliktu nové generace. A ta už dávno probíhá po celé Evropě.
Často máme strach, aby se historie neopakovala. Historie se ale opakuje, ovšem ne tak úplně. Je to paradox, tak trochu jako například Darwinova evoluční teorie - druhy zůstavají, ale s každou novou generací se nezřetelně mění a vyvíjejí. Je to pak po několika tisících letech ten samý druh, nebo nějaký úplně jiný? Myslím, že stejně zmateni jsme i teď. Hledáme paralely v minulosti (např. okupace Sudet - okupace Krymu, roky 1914 a 2014), ale ony ty paralely fungují jen do určité míry. Mluví se o tom, že je zpět doba studené války, ale že to vlastně není tak úplně to samé. Putin a (někteří) ruští občané prahnou po slávě Sovětského svazu, ale současně žijí a tvoří Ruskou federaci, ne Sovětský svaz.
I tento současný světový konflikt, pokud se ve své nové formě rozhoří na více místech než jen na východní Ukrajině, bude probíhat tak nějak svým způsobem. V tomto je opravdu historie jaksi neuchopitelná. Ostatně i válka je lidskou invencí a jedna strana výmýšlí nové způsoby, jak převést tu druhou. Asi by si mnoho z nás přálo, aby zpět byla doba, kdy je jasné, co se děje a jak se to děje. Doba, kdy si země navzájem skutečně oficiálně vyhlásily válku. Ale tento konflikt opravdu není střetem řeckých chrabrých reků, kdy muži statečně bojovali tváří v tvář a padlým hrdinům se stavěly mohyly. Dnes je v Rusku smrt na bitevním poli “státním tajemstvím”.
Je to konflikt mimo jiné založený na nejistotě, že bude válka, ale nevíme kdy, že budeme čelit nepříteli, jen nevíme jakému přesně. Ostatně například v Česku už teď tak nějak symbolicky bojujeme, snažíme se navzájem přesvědčit, jestli válka, která už dávno vedeme v našich myslích mezi sebou, vůbec bude. V takovém prostředí je pak nasnadě napadnou zemi “zevnitř”. Využijí se předem znesvářené strany na domácí scéně, takže obrana proti Rusku bude zároveň zásahem proti občanům dané země, což vyvolá stejný koloběh absurdních situací, obviňování a bojů jako na Ukrajině.
Možná že takovýto válečný stav nakonec i zdárně přečkáme. A možná se ani nedočkáme ničí kapitulace, ježto nebude vítězů a poražených. Nevíme. V nepředvítelném světě se teprve za pochodu učíme, jak reagovat na neokoukaného (ne)přítele. Pořád je to Rusko, ale ne tak úplně ten samý druh.
Jan Petrus
Velká hokejová liga a 4 kola play-off
První liga se v příštích letech rozroste. Je čas ji spojit s extraligou v jednu velkou, kvalitní soutěž. Zvýšil by se tím počet návštěvníků hokejových utkání i atraktivita hokeje.
Jan Petrus
O podstatě našeho uspořádání
Pro mnohá hodnocení stavu dnešní společnosti je typický nářek nad úpadkem veřejné debaty, ústupu demokracie a vzrůstajícím podílu lidí, kteří otevřeně podporují politiku okázalé síly a pohrdání zavedenými pořádky.
Jan Petrus
Média nemusí být nestranná
Máte pocit, že vám média podsouvají svůj názor? Neměl by si přeci každý udělat obrázek sám? Ano, záleží totiž hlavně na konzumentovi zpráv.
Jan Petrus
Česká demokracie začala Bílou horou
Mnichov, interpretován jako velká zrada, je zároveň mementem, kdy zmizelo Československo jakožto unikátní evropský ostrov demokracie a svobody v moři autoritativního nacionalismu.
Jan Petrus
Jak skutečně dosáhnout západní životní úrovně
Ani po 25 letech po pádu železné opony jsme objektivně nedosáhli západní životní úrovně. Otázka je, co s tím hodláme dělat, aby za další čtvrt století nebyla situace stejně bídná.
Jan Petrus
Baníkovská mizérie aneb jak si zničit vlastní práci
Baník Ostrava míří po padesáti letech neodvratně do druhé ligy. K pádu vedl paradoxní přešlap vedení, které loňským rozprodejem kádru de facto zničilo svou vlastní (!) předchozí několikaletou koncepční práci.
Jan Petrus
Podzimní únava státních svátků
Někdy na podzim roku 1939, v dobách, kdy ještě skutečně o něco šlo, nám naši předkové přichystali záludnou past.
Jan Petrus
Glosa: Matrix Víta Klusáka
Podstata filmu a osoby AB zdá se z dostupných reakcí býti stejná - tedy žádná. Jde mnohem více o projekt jeho světa.
Jan Petrus
V čem tkví pokrytectví Miloše Zemana
Miloš Zeman se skrývá za tradice, symboly a prezidentský majestát. Zpoza tohoto obranného valu pak útočí - ať už na rektory, novináře, kritiky z řad veřejnosti, apod.
Jan Petrus
Polopaticky o uzeném mase a muslimech pro Přemysla Sobotku
V následujícím článku si rozebereme, jak jednoduché je zkreslovat informace a v podstatě tak lhát v přímém přenosu. Ukážeme, jak může lehce vzniknout hoax.
Jan Petrus
Ideál o suverénním a nezávislém Česku
Pocit ze "ztráty suverenity" pramení z toho, že si poprvé plně začínáme uvědomovat složitost vazeb, které sdílíme se státy v celé Evropě. Logicky pak následuje národní frustrace.
Jan Petrus
Česko je Švýcarsko východu
Česká republika je Švýcarskem východu. Díky tomu, že jsme úplně obklopeni spojenci, využíváme tento luxus k tomu, abychom de facto neměli vlastní armádu schopnou plné obrany našeho území.
Jan Petrus
Souběh imigrační krize a norské kauzy je pozoruhodný
Když sem přicházejí imigranti - tedy pokud už vůbec - mají se prý přizpůsobit. Opačně - tedy pro naše krajany - to asi neplatí.
Jan Petrus
V čem spočívá svoboda USA
Jedna z charakteristických věcí na USA je nedotknutelná svoboda jedince (či skupin) žít si tak, jak sám uzná za vhodné, bez toho, aby vám do toho přespříliš mluvili ostatní, instituce, stát, vláda.
Jan Petrus
Prověrky a zákony v republice východního střihu
Je úplně klidně možné, že i po vyčerpání všech možných odvolání a zamítnutí bude prezidentův kancléř Mynář stále prezidentovým kancléřem.
Jan Petrus
Politická nekorektnost: neschopnost ustát kritiku
Není dnes nadužívanějšího pojmu. Politická nekorektnost je v módě a jako každý přemrštěně užívaný pojem zhyne tím, že úplně vyčpí.
Jan Petrus
Levicová bída české politiky
Současná vláda, tak jako mnoho jejích předchůdkyň, existuje z pouhé setrvačnosti, odmítá jakékoli riskantnější kroky a dokazuje, že nejsme sebevědomou ani úspěšnou zemí, ale jen místem, kde se dobře a poklidně žije.
Jan Petrus
Výhledově budeme šťastní, jen v týhle době asi ne
Míra, s níž novináři ruku v ruce s politiky vytváří zdání neustálé nespokojenosti v nás, občanech, je poslední dobou skutečně zarážející.
Jan Petrus
Když v Ostravě na fotbale zakáží desetistupňové pivo
Ti, na něž bychom měli mířit represí, nejsou nějací přitroublí výrostci, kterým z důvodu požití alkoholu náhle narostlo sebevědomí. Jsou to válečníci v barvách svého klubu, kteří si po pár ranách otírají z čela krev.
Jan Petrus
Mlýny demokracie melou pomalu, ale čím dál jistěji (aneb o podvodech)
Podstatou demokratického vědecko-exaktního světa, jemuž jsme se upsali, jsou racionální formální procedury (např. soudní), jejichž zlepšování je náš společný úkol napříč mnoha generacemi.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 118
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 805x
Kde domov na Twitteru